Více než stoletá historie vratislavického zámeckého parku je spjata s budovou "zámečku" v pseudorenesančním slohu, kterou nechal postavit nejmladší ze tří synů Ignaze Ginzkeye v roce 1900. Kolem zámečku byl vybudován rozsáhlý sedmihektarový park s tuzemskými a cizokrajnými dřevinami. V dolní části parku bylo vyhloubeno umělé jezírko s okrasnou hrází a vedle postavena zámecká konírna. V jezírku sídlily labutě a park byl veřejnosti nepřístupný. Od těch dob se však mnohé změnilo. Nejen to, že v jezírku labutě vystřídaly kachny a park je bez omezení veřejně přístupný. Současné vedení Městského obvodu věnuje celému parku zvýšenou péči a na jeho vzkvétajícím stavu je to znát. Rozsáhlá perková cestní sít, nespočet laviček a košů, upravené trávníky, opečovávané rostliny a stromy dělají z parku přírodní klenot v centru Vratislavic nad Nisou. Díky své výjimečnosti je tradičně místem konání širokého spektra kulturních, sportovních i společenských akcí. Bezprostředně navazuje na kulturní centrum Vratislavice 101010 s příjemnou kavárnou, kde je možné se občerstvit, stejně tak jako v restauraci Zámecká konírna na jeho jižní hranici.
Lesopark Zámecký vrch je přibližně pětihektarová část původního parku vybudovaného kolem objektu vratislavického zámečku v roce 1900. V současné době se jedná o území plynule navazující na spodní část Zámeckého parku s jezírkem. Vratislavický lesopark je přírodní arboretum doplněné celou řadou prvků umožňujících návštěvníkům smysluplné trávení volného času. Kromě vysokého počtu laviček a odpočinkových míst lze k aktivnímu odpočinku využít cvičebních prvků určených všem generacím. Při ulici Nad Školou je naproti objektu č. p. 1385 umístěno dětské hřiště z tvrdého akátového dřeva. Nedaleko, v horní části parku, jsme umístili osm venkovních cvičebních strojů v části nazvané fitpark pro seniory. V severovýchodním cípu parku najdete venkovní workoutovou sestavu pro procvičení celého těla, doplněnou o dechberoucí výhled na okolní scenérie Vratislavic nad Nisou a Prosečského hřebene. Tzv. Keltskou stezku tvoří 19 zastavení popisujících charakteristiku dřevin a jejich význam ve vztahu k datu narození.
V červnu roku 2018 jsme pro Vás otevřeli nový veřejný park v lokalitě sídliště Nové Vratislavice. Na ploše větší než jedenáct tisíc metrů čtverečních vznikla jedinečná oáza klidu a odpočinku v přírodním prostředí okrajové části Vratislavic. V oploceném areálu parku jsou k dispozici perkové plochy ke sportování, několik neobvyklých herních prvků pro děti, je možné využít veřejný grilovací koutek nebo stánek s občerstvením. Park je otevřen od jara do podzimu, každý den od 9 do 19 hod.
Lesopark Zelené údolí při ulici Seniorů je zhruba šestihektarové území mezi sídlištěm Nové Vratislavice z jedné strany a největším libereckým sídlištěm Rochlice ze strany druhé. Po průchodu vstupní branou se ocitnete v jedinečném přírodním prostředí. Najdete zde řadu stanovišť s informačními tabulemi vztahujícími se k rostlinám nebo živočichům v místě žijícím, povalový chodník přes mokřad nebo ptačí pozorovatelnu. Součástí jsou i místa k odpočinku a setkávání lidí - lavičky a herní prvky pro děti.
Oáza klidu mezi dvěma průmyslovými městy Libercem a Jabloncem nad Nisou, cíl nenáročných vycházek, takový je Prosečský hřeben, nazvaný dle blízké obce Proseč (ve staročeštině proseč = paseka, prosečená cesta).
Jedná se 1 km široký a asi 4 km dlouhý lesnatý pás. Na jedné straně se rozkládá obec Proseč nad Nisou a na druhé jablonecké čtvrtě Lukášov a Rýnovice. Tento nepříliš vysoký hřeben dosahuje maximální nadmořské výšky 593 m. Z převážné většiny je celý zalesněný, proto výhledů do krajiny nabízí omezeně, ale z míst, odkud je možné rozhlédnout se, uvidíte na Ještědský hřeben, Jizerské hory, Liberec i Jablonec.
Vzhledem k tomu, že se hřeben nachází v těsném sousedství obou měst, na které s lesními komplexy přímo navazuje, je častým výletním cílem nejen jejich obyvatel. I když není Prosečský hřeben rozlohou nijak velký, nabízí hustou síť cest a pěšin. Ty místy překonávají nějaké to převýšení, aby vzápětí zase klesaly prudce do údolí.
Asi nejhlavnější a nejpohodovější cesta vede po hřebeni z jabloneckých Rýnovic přes rozhlednu a chatu Nad Prosečí, až k liberecké čtvrti Kunratice. Tuto cestu lze doporučit i nenáročným cyklistům. Ovšem je tu spousta hezkých a zajímavých míst i zákoutí, které můžete najít, odbočíte-li na některou z cest (i neznačených). Vždy naleznete něco nového.
Hezké je údolíčko mezi hřebenem a Prosečí nad Nisou, rybníky V Pekle, prameny u lesní hájovny, krmelce i místo u starého Ptačího napajedla. A své místo má hřeben i v historických souvislostech, ať už jde o příjemné nebo temné doby.
Vratislavice nad Nisou jsou sevřené mezi dvěma hřebeny. Ze severu je stráží prosečský, na jihovýchodní straně je to hřeben s nejvyšším vrcholem zvaným Císařský kámen (637 m n. m.) se stejnojmennou rozhlednou. Svahy pod Císařským kamenem jsou bohatě zalesněny a protkány nejen stezkami pro pěší, ale i traily pro zkušené cyklisty. A kromě toho také řadou studánek, pramenů a potoků, které živí tok řeky Nisy. Díky těmto přítokům se na území obce nachází tři soustavy rybníků. Pivovarské a Kunratické rybníky na severozápadě a jsou napájeny Vratislavickým a Kunratickým potokem. Byly zbudovány v kolem roku 1874 pro potřeby vratislavického pivovaru. Dodávaly vodu pro technologické procesy a v zimě z nich byl těžen led, který sloužil ke chlazení piva v pivovarských sklepích. Dnes jsou v soukromém vlastnictví a díky postupné rekultivaci jejich okolí jsou častým místem procházek a výletů. Dobrodružnější okolí mají Pekelské rybníky, které se nachází na východní hranici katastru Vratislavic a Proseče nad Nisou. Mezi zástavbou a malebnými prosečskými loukami se nachází tři rybníky. Z území Vratislavic se k nim dostanete uličkou se zlověstným názvem V Pekle. Když je ale obejdete, dostanete se přímo do uličky V Nebi.
Na samém okraji obce Vratislavice se nachází oblíbené výletní místo s názvem Mojžíšův pramen. Podle legendy neměl pramen jméno až do roku 1876. Chodívala tudy sice procesí na poutě do Milířů a, na stromech kolem cesty visely svaté obrázky, ale jinak byl les u studánky opuštěn. Roku 1876 sešla se v jedné z Vratislavických hospod veselá společnost, ve které seděl majitel lesa s poutnickou studánkou. Společnosti kraloval maličký švec Anton Scholze.
Švec se začal vychloubat: „Vsaďte se, že se posadím se sudem piva k prameni a prodám ho!" Sázka byla přijata a příští neděli poutníci vypili ne jeden, ale rovnou dva sudy. Hostinskému Wundrakovi, jehož pivo švec prodával, se obchod zalíbil. Pronajal pozemek u pramene a postavil tam dřevěnou boudu. Švec vymyslel přitažlivé jméno Mojžíšův pramen a začal prodávat. Návštěv přibývalo a dosáhly vrcholu roku 1880. Za kvetoucím obchodem přilétali tažní ptáci - potulní obchodníci, boudaři, hudebníci. Tehdy praskla struna trpělivosti, protože Mojžíšův pramen se stal trnem v oku mnoha lidem. Okolním hostinským kazil obchody, rolníkům ničili výletníci louky a les. Přes protest majitele byl podnik zakázán. Řádně byl povolen až čtyři roky poté. Restaurace fungovala donedávna, nyní je však uzavřena, takže se na Mojžíšák chodí hlavně za krásným výhledem.
Buďte s námi v kontaktu i na Instagramu.
Sledujte profil @zazijvratislavice.
.jpg)
.jpg)
